V pondělí 21. srpna 2017 nás navždy opustil náš kamarád a spoluhráč Milan „Bobys“ Rollo. Říkali jsme mu s nadsázkou „samozvaný prezident“ rekreačního oddílu, ale ve skutečnosti jsme ho za skutečného šéfa považovali spontánně, protože jím prostě celou tu dobu byl.

Milan byl skvělý přítel, asi nejlepší pivot všech dob s výškou pod 170 cm, šikovný organizátor, neúnavný bavič a především jedinečný řečník. Jeho proslovy na narozeninových oslavách byly legendární, neuvěřitelně vtipné a zároveň hřejivé a všímavé. Milan měl navíc mimořádný dar každou slavnostní řeč správně podat. Všem oslavencům, co měli to štěstí, že jim Milan svůj proslov věnoval, jeho slova dodnes zvoní v uších. O Milanově vzácné povaze svědčí i fakt, že ho jeho laskavý humor neopustil ani ve chvílích, kdy mu bylo nejhůře.

To všechno jsou vzpomínky, které nám sice nepomohou překonat tu velkou ztrátu a zacelit prázdné místo. Alespoň o ně ale nikdy nepřijdeme.
        – Petr Dušek –

 

Právě odešla jedna z nejvýraznějších osobností českobrodského basketbalu.

Milan Rollo st. byl v různých rolích součástí naší komunity celých šedesát let. Dle vzpomínek pamětníků byl od svých deseti let členem v mládežnických družstev a již tehdy byl jejich tmelem.

Jako dospělý vykonal spoustu nezištné organizační práce pro celý oddíl a družstvo rekreačního basketbalu, jehož neformálním lídrem byl až do své šedesátky celých 22 let. Významnou roli sehrál i tím, že se po roce 2007 v rozhodující míře zasloužil o řešení převodů sportovišť z majetku státu na TJ – a smazal tak problém, který TJ Slavoj od změn vzniklých na začátku devadesátých let nebyla schopna vyřešit. Podle svědectví svých vrstevníků byl ale i jednou z duší stojících za dobrovolnickou činností, díky které již v sedmdesátých letech naše sportovní hala vyrostla.

I ti o něco mladší měli možnost sledovat, s jakou energií a nezištností odvedl lví podíl práce i v zabezpečení rekonstrukce té samé sportovní haly o 30 let později – namátkou – přes správný tvar znaku města na palubovce až po zorganizování sbírky na pořízení výbavy, na kterou z grantů tehdy nezbývaly prostředky.

Především to ale byl čestný člověk, který svou nezištností a laskavostí dokázal lidi spojovat. Určitě nikdo z  rekreačního družstva nezapomene na jeho vtipné a lehce ironické proslovy při slavnosti k zakončení sezony a udělování nejrůznějších ocenění, které začínaly větou: „dary jsou hodnotné, vybíral jsem je sám“.

Stopa Milana Rolla staršího je pro oddíl basketbalu nesmazatelná. Vzpomínka na něj, ať pro nás zůstane inspirací i závazkem.

Milane, díky
        – Stanislav Šaroch –